Vytvořeno: 20. 06. 2010 | Kategorie: Americký impresionismus | Štítky: Americký impresionismus, Bílá dívka, Charles Gleyre, James Whistler, Mary Cassatt, Nocturno, Paví pokoj, Thomas Eakins, Whistlerova matka, Winslow Homer | 1 komentář »
Impresionismus se postupem času stal celosvětovým malířským směrem a kromě Evropy ovlivnil i tak vzdálené země, jako je Amerika, Austrálie či Japonsko. Z francouzského impresionismu tyto země v hojné míře převzaly techniku malby, náměty a barevnost, a spojily je se svými malířskými tradicemi a kulturou. V Americe získal impresionismus velkou popularitu a kromě samotných malířů uchvátil i laickou veřejnost.
Americký impresionismus v sobě kombinuje i prvky jiných malířských škol a směrů, převážně realismu a secese, čímž překvapivě často vzniká velmi harmonická souhra. Mezi nejproslulejší malíře, kteří se alespoň částečně nechali ovlivnit impresionismem, patří mimo jiné James Whistler, Winslow Homer, Thomas Eakins a hlavně Mary Cassatt, jedna z prvních žen, která se začala malířstvím profesionálně živit a získala světový úspěch.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 25. 12. 2009 | Kategorie: Český impresionismus | Štítky: Antonín Hudeček, Antonín Slavíček, Beneš Knüpfer, František Kupka, Hanuš Schweiger, impresionismus, Jakub Schikaneder, Jan Preisler, Jaroslav Panuška, Karel Hlaváček, krajinomalba, Ludvík Kuba, malířství, Max Švabinský, Maxmilián Pirner, Miloš Jiránek, Otokar Lebeda, Václav Brožík, Vojtěch Hynais | 1 komentář »
Staropražská zákoutí, Jakub Schikaneder, 1907 - 1909
České výtvarné umění ve snaze o vyrovnání s moderními uměleckými směry a vlastními tradicemi dospělo k novému pojetí krajiny především díky dílům Antonína Slavíčka, Antonína Hudečka, Otokara Lebedy a dalších malířů. Ti dokázali propojit vztah k rodné zemi, náladovost, smyslové vnímání světa a duševní život moderního člověka a tím vyzdvihli české umění na mezinárodní úroveň.
Mezitím co ale v krajinomalbě došlo k syntéze smyslovosti, duchovna a místních tradicí, ve figurální tvorbě bylo vyrovnávání se se starými normami mnohem obtížnější. Toto napětí vedlo k prolínání figurálního a krajinného žánru malířství a také k syntéze naturalistického pojetí s koncepty symbolismu a impresionismu. Číst celý článek »
Vytvořeno: 07. 11. 2009 | Kategorie: Český impresionismus | Štítky: Antonín Hudeček, Antonín Slavíček, impresionismus, Jan Preisler, krajina, malba, malíř, Max Švabinský, melancholie, Miloš Jiránek, Otokar Lebeda, Praha, příroda, světlo | Žádné komentáře »
Ve Veltruském parku, Antonín Slavíček, 1896
Vedoucím duchem celé krajinářské generace a nejvýznamnějším představitelem českého impresionismu se stal Antonín Slavíček (16. 5. 1870 – 1. 2. 1910). Velký vliv na jeho tvorbu měl především jeho pražský původ a náboženská výchova, takže poté, co se stává jedním z prvních žáků Mařákovy krajinářské školy, je schopen díky svým předpokladům a nadání využít spontánnost svého smyslového pojetí malby. Stává se malířskou osobností, které se podařilo spojit dědictví realistických malířů a impresionistickou revoluci s českou tradicí smyslovosti a tělesnosti.
Slavíčkův vztah k Praze, v níž prožil svá dětská léta, se projevuje v jeho mistrovských dílech, kde se zabývá jak historickým kouzlem atmosféry města, tak i anonymitou člověka v davu a vlastními pocity. Další významnou součástí jeho rozsáhlé tvorby jsou motivy lesa, kde plně využívá své mistrovství v zachycení pohybu a rozechvělého světla. Jeho tvorbu ale tragicky ukončila náhlá mrtvice, po níž už Slavíček nebyl schopen malovat, a tak raději zvolil dobrovolnou smrt.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 26. 10. 2009 | Kategorie: Český impresionismus | Štítky: Antonín Chittussi, Antonín Slavíček, Český impresionismus, František Kaván, Julius Mařák, krajinomalba, Mařákova krajinářská škola, příroda | Žádné komentáře »
Vesnická idyla, František Kaván, kolem roku 1910
V českém impresionismu se výrazně uplatnily ideály a nadšení mladé nastupující generace výtvarníků, jejichž tvůrčí možnosti a vztah k přírodě se staly dominantním principem ve vývoji české krajinomalby.
Příležitost hledat nové podněty a rozvíjet krajinomalbu poskytla mladé generaci zejména Mařákova krajinářská škola na pražské Akademii. Sám Julius Mařák (29. 3. 1832 – 3. 10. 1899) se celý svůj život věnoval pouze krajinomalbě a díky své snaze o zobrazení náladovosti přírody a prchavosti viděného okamžiku dosáhl velkých úspěchů – navíc byl také jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě Národního divadla.
Spolu s Juliem Mařákem se též v české krajinomalbě tohoto období výrazně prosadil Antonín Chittussi (1. 12. 1847 – 1. 5. 1891), jenž od roku 1879 působil ve Francii, kde se pod vlivem malířů tzv. barbizonské školy pokouší o lyrickou syntézu české krajiny a postupně dospívá k impresionismu.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 10. 10. 2009 | Kategorie: Český impresionismus | Štítky: barva, Čechy, Český impresionismus, Claude Monet, Francie, impresionismus, Joža Uprka, krajinomalba, malíř, světlo, Václav Radimský | 1 komentář »
U řeky, Václav Radimský
Na konci 19. století postupně začíná upadat tvorba umělců tzv. generace Národního divadla a přichází noví umělci, jež se snaží vyrovnat s výsledky a podněty, které do ostatních evropských zemí přinesl impresionismus, ve Francii už pomalu zanikající.
Česká krajinomalba v devadesátých letech zahrnovala spoustu nových prvků – začíná se uplatňovat moderní malba a nové poznatky, formy a směry. Mimo jiné se začíná prosazovat naturalismus, analytické zpracovávání skutečnosti pomocí barvy, světla a organické proměnlivosti a také především snaha o celistvost. Čeští krajináři se pokouší propojit mnoho různorodých prvků a jevů v jeden celek a tím se výrazně odlišují od svých předchůdců, jež se převážně vždy orientovali spíše jednostranně. Číst celý článek »
Vytvořeno: 18. 09. 2009 | Kategorie: Základní fakta | Štítky: fotografie, japonské dřevoryty, kompozice, perspektiva, prostor | 2 komentářů »
Vynález fotografie
Ve 40. letech 19. století se jako nová forma umění začíná prosazovat fotografie, která zejména impresionisty ovlivnila velkou měrou. Samotní umělci, jako například Degas či Monet, také vlastnili fotoaparáty a schopnost přístrojů zachytit krásu a pomíjivost okamžiku je vedla k neobvyklým experimentům s kompozicí. Velké množství impresionistických děl se tedy vzhledem blíží fotografii – jedná se například o oříznutí postav či scenérie a rozmazaná místa, která vyjadřovala dojem spontánnosti a pohybu.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 18. 09. 2009 | Kategorie: Základní fakta | Štítky: barva, Eugén Chevreul, Les Gobelins, neoimpresionismus, optika, pointilismus, světlo, vědecký výzkum | Žádné komentáře »
Výzkum v oblasti optiky a barev
Doba, ve které impresionisté tvořili, byla především obdobím průmyslové revoluce, nových vynálezů a objevů. Veřejnost se začala zajímat o nové technické vymoženosti a vědecká bádání a to ovlivnilo v mnohém soudobé malíře.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 18. 09. 2009 | Kategorie: Francouzský impresionismus | Štítky: Alfred Sisley, Claude Monet, Georges Seurat, Giverny, Henri de Toulouse-Lautrec, impresionismus, Paul Gauguin, postimpresionismus, Vincent van Gogh | Žádné komentáře »
Un dimanche après-midi à l'Île de la Grande Jatte (Nedělní odpoledne na ostrově Grande jatte), Georges Seurat, 1884 - 1886
Roku 1883 se Claude Monet stěhuje do Giverny, kde zůstává až do konce svého života. Na scénu přichází noví umělci jako je Georges Seurat s novým vědeckým pojetím impresionismu, Henri de Toulouse-Lautrec, Paul Gauguin či Vincent van Gogh, kteří spolu s Cézannem představují jádro nových postimpresionistických umělců.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 18. 09. 2009 | Kategorie: Francouzský impresionismus | Štítky: Armand Guillaumin, Edgar Degas, Georges Seurat, impresionismus, Jean F. Raffaeli, La Vie Moderne, Mary Cassatt, Pierre-Auguste Renoir, Salon, výstava | Žádné komentáře »
Soleil couchant à Ivry (Západ slunce v Ivry), Armand Guillaumin, 1873
Další výstava skupiny se koná roku 1879 a pro jistotu je z ní vynecháno slovo „impresionistická“. Na výstavu sice přichází dostatek návštěvníků, ale umělci sklízejí již tradiční kritiku. Tato výstava měla ale mimo jiné podstatný vliv na Georgese Seurata, budoucího přestavitele pointilismu, který po zhlédnutí impresionistických děl zanechává studií a zakládá s přáteli vlastní ateliér.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 16. 09. 2009 | Kategorie: Francouzský impresionismus | Štítky: Alfred Sisley, Berthe Morisot, Claude Monet, Edgar Degas, Edouard Manet, impresionismus, Mary Cassatt, obraz, Paul Gauguin, Pierre-Auguste Renoir, Salon | Žádné komentáře »
Le déjeuner sur l'herbe (Snídaně v trávě), Edouard Manet, 1863
24. 3. 1875 proběhla aukce 73 impresionistických obrazů v paláci Drouot, kde malíři zamýšleli vydělat alespoň trochu peněz, ale vše skončilo naprostým fiaskem a zesměšněním skupiny těchto nezávislých umělců.
Jediný úspěch zaznamenal v této době Edouard Manet, dalo by se říci duchovní vůdce impresionistické skupiny, i když se neúčastnil společných výstav a vždy si ponechával jistou nezávislost. V roce 1876, odmítnut oficiálním Salonem, uspořádal Manet samostatnou výstavu vlastních obrazů, která se těšila velkému zájmu veřejnosti.
Číst celý článek »
