Vytvořeno: 14. 09. 2009 | Kategorie: Francouzský impresionismus | Štítky: Charivari, Claude Monet, Edgar Degas, Félix Nadar, impresionismus, Louis Leroy, Paul Cézanne, Pierre-Auguste Renoir, Salon, Société Anonyme | 1 komentář »
Félix Nadar (Gaspard-Félix Tournachon)
27. prosince 1873 založila skupina radikálních francouzských umělců organizaci Société Anonyme, což bylo volné sdružení umělců požadujících nezávislost na oficiální akademické tvorbě. Jejich cílem bylo prosadit svobodu tvorby a dosáhnout toho, aby mohli svá díla vystavovat i jinde než v Salonu.
S cíli této organizace sympatizoval fotograf Félix Nadar, který Société Anonyme poskytl své ateliéry v domě č. 35 na pařížském boulevardu des Capucins. Výstava obrazů nezávislých na Salonu byla zahájena 15. 4. 1874 a trvala přesně jeden měsíc. Tvořilo ji celkem 165 obrazů a zúčastnilo se jí třicet budoucích členů impresionistické skupiny – mimo jiné např. H. G. Edgar Degas, Claude Monet, Paul Cézanne, Camille Pissarro, Berthe Morisot či Pierre-Auguste Renoir.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 13. 09. 2009 | Kategorie: Francouzský impresionismus | Štítky: Académie Suisse, Argenteuil, Café Guerbois, Camille Pissarro, Claude Monet, Frédéric Bazille, Paul Cézanne, Pierre-Auguste Renoir, Salon | Žádné komentáře »
La Seine à Argenteuil (Seina v Argenteuil), Claude Monet, 1874
Okolo poloviny 19. století na sebe začíná upozorňovat mladá generace umělců, kteří chtějí svá díla vystavovat také jinde než v oficiálním Salonu, a začínají se zabývat novým a svěžím stylem malby či kresby, dokonale odlišným od zkostnatělých norem a požadavků tradičního akademického umění. Tito začínající mladí umělci – budoucí jádro impresionistů – se scházejí nejprve v soukromých malířských školách, jako byla Académie Suisse (kde se setkali např. Armand Guillaumin, Paul Cézanne a Camille Pissarro) a Gleyrův ateliér (žáci Charlese Gleyra byli např. Claude Monet, Frédéric Bazille, Pierre-Auguste Renoir a Alfred Sisley). Tyto školy ale brzy opouští, protože jsou v nich nuceni malovat v akademickém stylu, který nijak nevyhovuje jejich chuti a touze po tvorbě novým, moderním způsobem.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 13. 09. 2009 | Kategorie: Francouzský impresionismus | Štítky: Akademie, Francie, impresionismus, malířství, Salon | Žádné komentáře »
Studenti v akademii École
Z čistě encyklopedického hlediska můžeme impresionismus definovat jako umělecký směr zahrnující převážně malířství, ale i sochařství a grafiku, který vzniká přibližně v polovině šedesátých let 19. století ve Francii a trvá do počátku 20. století.
Ke vzniku tohoto směru ale začínají určité skupiny umělců inklinovat už mnohem dříve, kdy některé francouzské malíře začíná popouzet dogma ateliérové malby a privilegium pařížského Salonu, jenž prezentuje široké veřejnosti pouze oficiální francouzské výtvarné umění.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 13. 09. 2009 | Kategorie: Základní fakta | Štítky: barva, Berthe Morisot, dostihy, impresionismus, malba, Mary Cassatt, pohyb, zahrada | Žádné komentáře »
Boulevard Montmartre, Camille Pissarro, 1897
Hlavními tématy impresionistů jsou samozřejmě různé podoby krajiny, města a přírody zobrazované za různých atmosférických jevů. Častým námětem jejich děl jsou také zahrady, kde lidé tráví svůj volný čas nebo se věnují různým lehčím pracím.
V době impresionismu se také oblíbenou diváckou zábavou staly koňské dostihy, které ale většina umělců opomíjela – kromě Maneta a Degase, jenž vytvořil velké množství obrazů na toto téma.
Číst celý článek »
Vytvořeno: 13. 09. 2009 | Kategorie: Základní fakta | Štítky: barva, dojem, Francie, impresionismus, krajina, malíř, okamžik | Žádné komentáře »
Impression, soleil levant (Imprese, východ slunce), Claude Monet, 1872
Impresionismus je umělecký směr, jenž vznikl ve Francii přibližně v polovině šedesátých let 19. století a trval do počátku 20. století. Typický impresionistický obraz poznáme většinou už na dálku – charakteristickým znakem tohoto směru je především důraz na okamžikovost, zobrazení bezprostředního dojmu a zachycení prchavých světelných jevů a barev v přírodě.
Tento přístup k malbě tedy znamenal opuštění tradic akademické ateliérové tvorby a přechod k rychlému způsobu malby v plenéru, což bylo pro soudobou generaci pobuřující. Impresionistické obrazy postrádají pečlivou vypracovanost a náročné kompozice starých mistrů, ale zobrazují okolní svět v momentální náladě a dávají důraz na vzácnost a jedinečnost rychle mizejícího dojmu.
Číst celý článek »