Vytvořeno: 25. 12. 2009 | Kategorie: Český impresionismus | Štítky: Antonín Hudeček, Antonín Slavíček, Beneš Knüpfer, František Kupka, Hanuš Schweiger, impresionismus, Jakub Schikaneder, Jan Preisler, Jaroslav Panuška, Karel Hlaváček, krajinomalba, Ludvík Kuba, malířství, Max Švabinský, Maxmilián Pirner, Miloš Jiránek, Otokar Lebeda, Václav Brožík, Vojtěch Hynais | 1 komentář »
Staropražská zákoutí, Jakub Schikaneder, 1907 - 1909
České výtvarné umění ve snaze o vyrovnání s moderními uměleckými směry a vlastními tradicemi dospělo k novému pojetí krajiny především díky dílům Antonína Slavíčka, Antonína Hudečka, Otokara Lebedy a dalších malířů. Ti dokázali propojit vztah k rodné zemi, náladovost, smyslové vnímání světa a duševní život moderního člověka a tím vyzdvihli české umění na mezinárodní úroveň.
Mezitím co ale v krajinomalbě došlo k syntéze smyslovosti, duchovna a místních tradicí, ve figurální tvorbě bylo vyrovnávání se se starými normami mnohem obtížnější. Toto napětí vedlo k prolínání figurálního a krajinného žánru malířství a také k syntéze naturalistického pojetí s koncepty symbolismu a impresionismu. Číst celý článek »
Vytvořeno: 07. 11. 2009 | Kategorie: Český impresionismus | Štítky: Antonín Hudeček, Antonín Slavíček, impresionismus, Jan Preisler, krajina, malba, malíř, Max Švabinský, melancholie, Miloš Jiránek, Otokar Lebeda, Praha, příroda, světlo | Žádné komentáře »
Ve Veltruském parku, Antonín Slavíček, 1896
Vedoucím duchem celé krajinářské generace a nejvýznamnějším představitelem českého impresionismu se stal Antonín Slavíček (16. 5. 1870 – 1. 2. 1910). Velký vliv na jeho tvorbu měl především jeho pražský původ a náboženská výchova, takže poté, co se stává jedním z prvních žáků Mařákovy krajinářské školy, je schopen díky svým předpokladům a nadání využít spontánnost svého smyslového pojetí malby. Stává se malířskou osobností, které se podařilo spojit dědictví realistických malířů a impresionistickou revoluci s českou tradicí smyslovosti a tělesnosti.
Slavíčkův vztah k Praze, v níž prožil svá dětská léta, se projevuje v jeho mistrovských dílech, kde se zabývá jak historickým kouzlem atmosféry města, tak i anonymitou člověka v davu a vlastními pocity. Další významnou součástí jeho rozsáhlé tvorby jsou motivy lesa, kde plně využívá své mistrovství v zachycení pohybu a rozechvělého světla. Jeho tvorbu ale tragicky ukončila náhlá mrtvice, po níž už Slavíček nebyl schopen malovat, a tak raději zvolil dobrovolnou smrt.
Číst celý článek »
